Archiv pro měsíc: Březen 2018

Analýza, veverky a velký úkol

Na poslední schůzce jsme chtěli postoupit trochu kupředu, ale šlo to pomalu.

Ekotým už leccos zjistil a ví – ukázalo se, že ale někteří členové neví, že něco ví, a tak nám kus času zabralo opakování toho, co všechno jsme se naučili a poznali.

Ukázalo se, že mnoho z nás chce skutečně nějak přírodě pomoci a vylepšit její  stav. Táňa trošku váhala, protože chce být hlavně slavná. Ale nemá ještě moc představu, jak toho dosáhnout.

Před námi je velký úkol – analýza toho, jak to na základní škole chodí s jídlem. Máme příležitost si na Den Země připravit pro týmy z celé školy nějaké stanoviště – a při tom provést analýzu. Na co se ale dětí budeme ptát? Co bychom mohli při takové příležitosti zjistit?

Trochu jsme do toho na poslední schůzce zamotali a bude na čase se z toho zase vymotat.

Navíc se nám na nástěnce objevily dopisy od tří veverek, které nás považují za odborníky a potřebují poradit.

Máme už dostatek znalostí, abychom jim pomohli?

A co zkusíme na našem stanovišti na Dnu Země vyzjistit od dětí, které k nám přijdou?

Mona Lisa a svačinky

Na naší schůzce jsme se na rozehřátí snažili poznat rostliny, které nám Katka přinesla.

Brnkačka byla poznat sněženku, trochu složitější to bylo s modřínem, borovicí a smrkem, na lísku a břečťan si vzpomněl správně Patrik, novinkou byl plicník a divizna. Příště budeme opět o něco zkušenější!

A pak jsme se vrhli na práci. Protože bylo mnoho dětí nemocných, a přišli jen Alice, Patrik a Oliver, prozkoumali jsme, co je to analýza. Oliver si jí tedy z legrace pletl s Monou Lisou, ale myslím, že všichni nakonec pochopili, co to ta analýza je.

A když už jsme to tušili, otestovali jsme jí v praxi. Abychom se drželi tématu, navrhli děti, že by bylo dobré vědět, zda je jídlo, které ve škole máme, zdravé. Zjistili jsme, že jídlo ve škole potkáváme hlavně jako oběd a svačinu.

A protože měli všichni na zbytek své svačiny hlad, vyndali si jí a všechny svačinky jsme zanalyzovali, jestli jsou zdravé.

No jo, jenže podle čeho se pozná, že je jídlo zdravé? Tak především – jak věděl Oliver, musí obsahovat všechny důležité živiny – sacharidy, tuky i bílkoviny. Vzpomněli jsme si i na vitamíny a nakonec i na minerální látky, jako je vápník. Myslím, že na druháky mají členové ekotýmu nadstandartní znalosti!

Ohodnotili jsme z tohoto pohledu všechny tři svačiny – a zjistili jsme, že je maminky vymyslely chytře, protože obsahovaly pěkně vyváženě všechny potřebné živiny.

Určitě bychom mohli pokračovat v našem pátrání podle toho, zda bylo jídlo vypěstováno ve zdravém životním prostředí, zda neobsahuje jedovaté pesticidy a podobně.

Ale všichni už teď dobře víme, co analýza obnáší a můžeme v ní na příští schůzce pokročit.

Uděláme si pořádnou analýzu naší školy!

Hrajeme si na skleníkový efekt

Na poslední schůzce jsme se věnovali několika tématům a otázkám:

  • Může být i jídlo odpadem?
  • Mohou zvířata jíst odpad, aniž by jim to uškodilo?
  • Jak se dá využívat jídlo, které už nechceme?

Zjistili jsme po delší diskuzi, že i jídlo je někdy odpadem, když už jej nechceme. Měli bychom se snažit o to, aby se nám to stávalo co nejméně. Ale když už se to stane, je mnoho lepších cest, co se s jídlem dá udělat, aby neskončilo klasicky v popelnici.

Přestože jsme si o skleníkovém efektu povídali posledně, ukázalo se, že si málokdo zapamatoval, co to je.

Teď už si budeme pamatovat, že se jedná o vrstvu plynů v naší atmosféře, které nám pomáhají udržovat příjemné teplo na Zemi. Odráží totiž sluneční záření zpět na Zem, zabraňují úniku do vesmíru.

Když se to ale přežene, začne nám tu být nepříjemně horko.

Skleníkovým je i oxid uhličitý, který vypouštíme do ovzduší při spalování benzínu, nafty, uhlí a dřeva. Je to také metan, který se uvolňuje při pěstování rýže, nebo chovu dobytka.

Co všechno ovlivní to, co si vybereme k obědu?

Na poslední schůzce se děti – tentokrát v hojnějším počtu, chyběl jen Patrik, vrhli do detektivní práce.

Každý zkusil přijít s jedním ekologickým tématem, se kterým souvisí to, jaké jíme jídlo. Jaké téma si vybrali jednotliví členové:

  • Anička – Příroda
  • Lukáš –  Elektřina
  • Ťáňa – Vzduch
  • Viki – Voda
  • Alice – Doprava
  • Oliver – Klima, počasí
  • zbylo nám téma Odpady – vezme si jej Patrik?

Zjistili jsme, co je to skleníkový efekt a že je pro nás stejně tak důležitý, jako nebezpečný, pokud se bude zvětšovat.

Bez skleníkového efektu by na Zemi byla strašná zima, nemohli bychom tu žít. Pokud ale začne skleníkový efekt být příliš silný, bude tu naopak moc horko. Za zvětšování skleníkového efektu můžou výfukové plyny, chov dobytka, kácení pralesů a další lidské činnosti.

http://docplayer.cz/docs-images/13/5057/images/2-0.png

Také jsme narazili na to, že spolu jednotlivé oblasti velmi souvisí – Doprava ovlivňuje vzduch i počasí, a tím vlastně i přírodu, elektřina – tím, odkud pochází, ovlivní vodu, vzduch i odpady, je to prostě všechno provázané.

A co ještě nevíme? Spoustu věcí!

Elektřina – jak souvisí elektřina s jídlem? Můžeme vyrábět elektřinu i z přebytků jídla? Jaké zdroje elektřiny jsou nejšetrnější k přírodě?

Odpady – které odpady jsou k přírodě nejvíc šetrné? Které naopak ne? Dá se vybírat jídlo podle množství odpadu?

Příroda – jak jídlo ovlivňuje druhovou rozmanitost? Existují potraviny, které mohou přisvé výrobě ubližovat zvířatům?

Voda – Kolik pitné vody se schovává za každým jídlem – kolik bylo potřeba na vypěstování, výrobu, převoz, uskladnění,… Může se jakákoliv potravina pěstovat kdekoliv na Zemi?

A mnoho dalších otázek. Napadne i vás nějaká? Rádi pro vás najdeme odpověď!